První písemný záznam o Příbrami, který se nám do dnešní doby dochoval, pochází z roku 1216 a jde o záznam nákupu „statku Příbram“ biskupem Ondřejem z Prahy. Od té doby Příbram dlouho vlastnili další pražští biskupové a arcibiskupové.

2. října 1406 obdržela Příbram městská práva od arcibiskupa Zdeňka Zajíce z Házmburka a v roce 1431, po husitských válkách, připadla Příbram králi.

V první polovině 15. století nastalo první období ekonomického vzestupu města spojeného s těžbou stříbra. Útlum přišel v roce 1550 a prohlouben je v roce 1560 požárem města. Další potíže postihly Příbram v období třicetileté války, v roce 1626 kdy došlo k dalšímu velkému požáru a počet obyvatel se snížil na polovinu.

K dalšímu rozvoji došlo na počátku 18. století, kdy se opět naplno rozběhla těžba stříbra a zpracování železa. Stavěly se hamry, v nynější části města Bohutín vysoká pec a došlo k zakoupení statku Trhové Dušníky.

V 19. století bylo vybudováno 5 hlubinných dolů v Březových Horách. V Příbrami v té době vznikala vzdělávací zařízení, báňská akademie a sídlo zde měly horní orgány. Městu se však nevyhnula ani další velká katastrofa. 31. května 1892 došlo v dole Marie k požáru a zahynulo při něm 319 horníků. K obnově důlní činnosti došlo až v roce 1894.

Na konci druhé světové války probíhaly u Příbrami poslední boje druhé světové války. Ke kapitulaci jednotek SS, které se snažily dostat přes demarkační linii do západní části ovládané spojenci, došlo až 12. května 1945.

Od padesátých let 20. století se v okolí Příbrami těžil uran.